Chapter 5 | Karm Sanyās Yog | Verse 22

ये हि संस्पर्शजा भोगा दु:खयोनय एव ते
आद्यन्तवन्त: कौन्तेय न तेषु रमते बुध: 

ye hi sansparśha-jā bhogā duḥkha-yonaya eva te
ādyantavantaḥ kaunteya na teṣhu ramate budhaḥ

યે હિ સંસ્પર્શજા ભોગા દુઃખયોનય એવ તે
આદ્યંતવન્તઃ કૌન્તેય ન તેષુ રમતે બુધઃ

MEANING

Lord Krishna says:
“O son of Kunti! The pleasures born of sense contacts are indeed sources of suffering. They have a beginning and an end; therefore the wise do not delight in them.”

श्रीभगवान बोले:
“हे कौन्तेय! इन्द्रियों के संपर्क से उत्पन्न भोग वास्तव में दुःख के ही कारण होते हैं। उनका आदि और अंत होता है, इसलिए बुद्धिमान व्यक्ति उनमें रमण नहीं करता।”

આ શ્લોકમાં શ્રીકૃષ્ણ કહે છે કે ઇન્દ્રિયોના આનંદ તાત્કાલિક હોય છે અને અંતે દુઃખ આપે છે. જ્ઞાની માણસ જાણે છે કે આ સુખ સ્થાયી નથી, તેથી તે તેમાં વધારે આસક્ત થતો નથી અને સાચા શાશ્વત સુખ તરફ ધ્યાન આપે છે.